Dnešní příspěvek jsem se rozhodl věnovat soutěži Hledá se autor bestselleru, které jsem se zúčastnil.
Začnu pěkně od začátku. Na mé knihy pracuji téměř rok, svět, který jsem pro ní vymyslel už si však v hlavě nosím mnohem déle. Prosadit se je ovšem v dnešní době poměrně náročné. Při psaní jsem dlouho přemýšlel o tom, jak dotáhnout knihu do finále, to jest k vydání.
Čirou náhodou se mi do ruky dostal výtisk novin, ve kterém byl článek, který na soutěž upozorňoval. To bylo někdy v únoru, nebo v březnu, teď už si nevzpomínám. Uvědomil jsem si, že to je ta příležitost, na kterou čekám. Docela známá soutěž, kterou navíc pořádá jedno z největších nakladatelství v republice - Fragment. Ano, to bylo přesně to, co jsem potřeboval. Tak jsem se rozhodl, že to zkusím.
Jenomže, hned z kraje přede mnou vyvstalo několik problémů. Zadání soutěže bylo jasné, napište fantasy povídku. Fajn, to by neměl být problém, můj rukopis považuji za historický fantasy román... Ale, jak jsem napsal, píšu román a povídka mi činila, přiznávám, problém. Nevěděl jsem, jak jí přesně zformulovat. O čem mám psát? Nápady jsem měl, jenomže ty jsem chtěl využít do budoucna, pro případné pokračování mého fantasy románu.
A pak to přišlo. Napadlo mě, že napíšu prequel k mému románu. Povídku, která bude popisovat události přibližně tisíc let před samotným dějem románu. To mi přišlo jako dobrý nápad. A tak se zrodila má povídka, Zrcadlo osudu.
Povídku jsem měl hotovou za jedno odpoledne, přibližně za tři hodiny. Rozhodně tak nebyla dokonalá, ale já se v tom nechtěl pitvat a prostě jsem to zkusil. Odeslal jsem jí Fragmentu.
A světe div se, povídka uspěla. Byla vybrána do patnáctky nejlepších. Udělalo mi to obrovskou radost. První čtenářské hlasování jsem vyhrál, odborná porota už mi přidělila místo horší. Ale i tak, bylo to fajn. V celkovém žebříčku sestaveném z hlasování čtenářů a poroty jsem se umístil na místě třetím. Skvělé.
Pak se konalo druhé kolo, které rozhodlo o pěti finalistech, jejichž povídky vyjdou v souborné e-knize. Umístil jsem se na čtvrtém a pátém místě. Opravdu jsem to nečekal a překvapilo mě to. O to větší mám radost a motivaci pokračovat ve své práci dál. Přál bych si, aby tento první úspěch nebyl zároveň posledním a abych dotáhl k vydání i můj připravovaný román. Tak uvidím, snad to vyjde.
Také bych chtěl napsat, že jsem se soutěže zúčastnil poprvé, nikdy před tím jsem to nezkusil.
Závěrem se s Vámi chci podělit o milé zpětné vazby odborných porotců. Žebříček porotců byl pro mě také překvapením, jedna z porotkyň mi přidělila druhé až třetí místo, další porotkyně místo druhé, naopak další porotci mi přidělili místo deváté a desáté.
Nyní samotné zpětné vazby porotců:
Dobrý příběh, který se pěkně čte, ale postrádá napětí a temnější vykreslení atmosféry,- Kateřina Farná, Právo. Přiřkla mi druhé až třetí místo.
Příběh mě zaujal nejen svým nápadem, ale i popsaným světem. Většinou mě popisy hned na začátku nudí, ale tady mě zaujaly. Povídka mi udělala radost i proto, že je jednou z mála z těch klasických fantasy v soutěži. Děj je poutavý, dialogy zaujmou a vedou celý příběh vpřed,- Michaela Burdová, úspěšná autorka jedenácti fantasy titulů. Přiřkla mi druhé místo. Její hodnocení mě obzvlášť potěšilo.
Otevřené konce jsou ošemetné a nejsem si zcela jist, že v případě této povídky závěr vyvolává kýžený dojem. Jinak jde o solidní text na pomezí pohádky a fantasy se silným dramatickým dilematem. Snad jen tempo by chtělo trochu doladit - na začátku vše vypadá jako připomínka dávných mýtů, které se samotným textem mnoho nesouvisejí,- Stanislav Šulc, E15, přiřkl mi místo deváté. I tato zpětná vazba mě potěšila.
0 komentářů