Dnešní příspěvek bude věnován Slovensku, konkrétně jeho hlavnímu městu Bratislavě. Do země našich východních sousedů jsem zavítal všehovšudy třikrát v životě. Poprvé jsem Slovenskem projel někdy v devíti letech při cestě do Bulharska, shodou okolností tak byla tato země tou vůbec první "zahraniční," kterou jsem navštívil. To byl myslím rok 2002.
 |
| Noční foto z nábřeží Dunaje, 2013 |
Podruhé jsem na Slovensko zavítal jen tak náhodou o několik let později, když jsem trávil dovolenou Beskydech a na Slovensko to odtamtud nebylo daleko. Tuším, že to bylo roku 2004, nebo 2005 nebo snad dokonce 2006, to už si dnes ale vážně nepamatuji. :D
A má třetí a prozatím poslední cesta na Slovensko se uskutečnila ve dnech 31.1. až 3.2.2013. V těch dnech jsem pobýval v Trnavě, ale dny jsem většinou trávil v Bratislavě. Mé dojmy ze Slovenska? Konkrétně z jeho hlavního města?
 |
| Před liduprázdným Bratislavským hradem, 2013 |
Slováci mi nyní asi utrhnou hlavu, ale zakládám si na upřímnosti a nehodlám přivírat oči ani dnes. Bratislava mě příliš nenadchla. Samozřejmě se vůbec nedá srovnávat s Prahou, ale přišlo mi, že i v Brně bylo v ulicích víc lidí. Bratislavský hrad zel prázdnotou, ulice mi přišly velmi špinavé a plné psích výkalů. Nevím, jestli se od té doby situace na Slovensku nějak radikálně změnila, ale bohužel nevhodné venčení pejsků mi vyvstane v mysli jako jedna z prvních věcí, které si v souvislosti s Bratislavou vybavím.
Historických míst v Bratislavě příliš mnoho není. Nádraží je poněkud malé a zastaralé (aspoň co se pamatuji). Ale abych nejmenoval jen negativa, velmi se mi líbilo nábřeží kolem Dunaje, velké obchodní centrum a i moderní centrum Bratislavy.
Větší dojem na mě učinila menší, ale pro mě krásnější Trnava se svým historickým centrem. Přesto se přiznám, když navštívím zajímavá místa, většinou si na ně dobře pamatuji, vybavit si podrobně Bratislavu i Trnavu mi činí poněkud problém.
Vyjádřit se musím také ke Slovákům. Přijde mi, že tolik prezentované přátelství a bratrství mezi Čechy a Slováky, především v médiích, je velká komedie a fraška. Slováci, se kterými jsem trávil volný čas, byli vcelku příjemní lidé. V obchodech a na veřejnosti jsem se však setkal s mnohdy až arogantním chováním, jakmile zvučně zazněla má čeština. Nezapomenu také na to, jak mi došla eura a naivně jsem se domníval, že by snad byli v nějakém obchodě ochotní přijmout českou korunu. Reakce byly až ošklivě příkré a odmítavé. Docela mě to zklamalo.
Toť ve zkratce mé dojmy z Bratislavy a Slovenska. Přiznávám, že nějak už mě neláká tuto zemi navštívit.
0 komentářů