Současnou populaci můžeme rozdělit na dvě poloviny. Jsou mezi námi mnozí, kteří jsou zapřísáhlými odpůrci sociálních sítí. Takoví lidé nám ostatním předkládají vcelku logické argumenty, proč zrovna oni odmítají sociální sítě. Pokud si totiž nedáte pozor, připraví vás sociální sítě o váš soukromý život, pakliže patříte mezi ty, kteří sdílí na facebooku a jiných sítích naprosto všechny detaily ze svého života. Jiní upozorňují na zneužitelnost osobních dat, které na sociální sítě vkládáme při registraci. Takových kauz bylo, je a jistě ještě bude mnoho. To už je hold riziko takových to sítí. Já se ovšem řadím k té druhé polovině, která sociální sítě přijala za součást svého života.

Proč? Odpověď je jednoduchá. Sociální sítě mi umožňují nejen kontakt s mými přáteli, kdykoliv si vzpomenu, ale také na nich mohu sdílet to, co potřebuji, aby sdíleno bylo. V současné době tedy sociální sítě používám jako tahací vůz k mé tvorbě.

Samozřejmě, můj úděl je trochu těžší. Na sítích frčí zábavní obsah. Pokud totiž vytvoříte jakési video, které ani nemusí být vtipné, stačí abyste se v něm ztrapnili, okamžitě se stanete slavnými. Mnozí tak činí účelně a natáčí jedno video za druhým anebo sdílí šílené fotky. Někteří se také snaží proslavit na základě toto, k jaké komunitě se řadí. Já jsem si ovšem takovou cestu nezvolil.

Samozřejmě, také by se dalo říci, respektive napsat, že bych se mohl řadit k jisté komunitě, ale takovou cestu jsem odmítl. Lidé z této komunity mi to občas dávali sežrat a obviňovali mě, že se stydím za to, že jsem jejich součástí. Tak to ovšem není, nechci být úspěšný díky tomu, že bych se řadil k jisté skupině, protože pak bych se stal pouhou ovečkou v davu. Chci jít mimo dav a uspět na základě toho, co umím, co mi jde, v čem vynikám... Proto jsem si zvolil odlišnou cestu a snažím si získat přívržence tím, že tvořím. Zde mi to skutečně jde, nebo nejde, to ukáže čas. Sociální sítě mi v tomto směru však pomáhají a to nezanedbatelnou cestou.

Když si vzpomenu na první sociální sítě z mého časného mládí, vybaví se mi lide.cz nebo libimseti. Dnes mi přijde celkem vtipné, že jsem byl součástí těchto sítí, ale tehdy tam byli skoro všichni a mám na to období celkem hezké i vtipné vzpomínky. Každý soutěžil o to, kdo bude mít víc milých komentářů od přátel. Já například zpětnou vazbu sbírám velmi rád. Pomáhá mi to v mém dalším rozvoji.

Když jsem byl na střední, začal frčet facebook. Mé první chvíle na facebooku byly chaotické, později jsem se však přiřadil k těm, kteří na facebooku sdíleli skutečná kvanta fotek, komentářů, statusů... Bylo to takové to pubertální období. Měl jsem obrovské množství přátel, protože jsem potvrzoval téměř všechny žádosti... Později se však dostavila skepse a zklamání. I já jsem si uvědomil tu krutou pravdu se kterou se někteří uživatelé sociálních sítí nesmíří, totiž to, že ačkoliv máte tisíc virtuálních přátel, mnohdy nemáte ani s kým zajít na kávu. 

V té chvíli jsem dospěl k rozhodnutí a svůj první facebook jsem smazal, namísto toho, abych složitě mazal množství svých rádoby přátel. Asi tak půl roku jsem vydržel bez sociálních sítí, až jsem si profil založil znovu. Od té doby užívám svůj současný profil, se kterým jsem spokojen. Sdílím jen to, co je potřeba, například odkazy na mé články. Sem tam nějakou tu fotku. Dávno už nepotvrzuji žádosti od cizích lidí a se svým počtem přátel jsem spokojen, nepotřebuji ho nějak rozšiřovat a soutěžit s ostatními o to, kolik přátel mám. Asi jsem od dob svého původního profilu na facebooku dospěl.

Dlouho jsem nebyl uživatelem chytrého telefonu. A tak, když začal frčet instagram, byl jsem ještě uživatel starého, sic dotykového, ale nechytrého telefonu. Jakmile jsem si však koupil chytrý telefon, instagramu jsem propadl a dalo by se říci, že je to má nejoblíbenější sociální síť. Kterou několikrát do týdne využívám ke sdílení nejrůznějších fotografií.

Google+ jsem si založil vlastně náhodou a nějak moc ho nevyužívám. V současné době jsem ho však propojil s mým blogem.

Jakmile jsem se přihlásil do literární soutěže, o které už jsem se tu mnohokrát zmínil, a jakmile jsem se dostal mezi pět výherců, začal jsem budovat svůj blog. Speciálně pro něj jsem založil i svou facebookovou stránku, abych svým přátelům a těm, kteří mě podporují, umožnil snadnější sdílení a přístup k mému blogu.

Pro blog jsem založil také twitter, na kterém se však zatím, přiznám se, poněkud ztrácím. Ale v budoucnu ho hodlám také využívat.

Dalo by se tak shrnout, že od chvíle, kdy jsem začal blogovat, využívám sociální sítě výhradně pro sdílení obsahu svého blogu. 

A co vy a sociální sítě? Které nejraději využíváte a pro jaký účel? :)