Moji milí,
Řekl jsem si, že když už budu v Praze, tak se chci věnovat i příjemnějším věcem, než kterým bylo čekání v nemocnici. Rozhodl jsem se tedy strávit v Praze strávit příjemné chvíle, udělat si dlouhou procházku po městě, pořídit pár fotografií a setkat se s přáteli, které v hlavním městě mám. Nakonec jsem nepořídil tolik fotografií, kolik jsem plánoval, ale jak sami víte, méně je někdy více. Jako vždy jsem do Prahy přijel vlakem a z hlavního nádraží se urychleně přesunul metrem na Václavské náměstí, v tuto chvíli jsem si uvědomil, že jsem během pěti let ještě nepořídil žádnou fotografii Václaváku, no nevadí, aspoň vím, co je třeba napravit.
Z Václaváku jsem se pěšky přemístil na Staroměstské náměstí. Když se nad tím tak zamyslím, vždycky si koupím celodenní lístek na mhd za 110 kč, ale většinou stejně chodím pěšky. Hold jsem nikdy nebyl a asi nikdy nebudu šetřivý typ. Ze Staroměstského náměstí jsem Pařížskou ulicí zamířil na sever na nábřeží Vltavy, kde mě překvapily neposypané a neudržované chodníky a tak jsem riskoval, že si přivodím úraz. Nakonec jsem se doklouzal až ke Karlovu mostu a odtud jsem zamířil na jih po Smetanově nábřeží až na můj oblíbený Most Legií, odkud se podle mého dají pořídit jedny z nejhezčích panoramat Pražského hradu.
![]() |
Tak trochu nebeská modře |
![]() |
Staroměstské náměstí |
![]() |
A ještě jedna z mobilu |
Musím říci, že Praha je vskutku nádherné město a je jedno v jakém ročním období jej navštívíte. Už od mé první návštěvy hlavního města někdy v devíti letech jsem si jej zamiloval. Sám do Prahy jezdím od roku 2011 a musím říci, že během svých návštěv jsem se ve městě dobře zorientoval a už si trochu připadám jako rodilý Pražák. Přesto mě Praha neustále překvapuje a pořád objevuji nová a nová místa. Čím dál víc také toužím po tom se do hlavního města přestěhovat a letos už bych tento životní krok konečně chtěl zrealizovat.
Plánuji to už několik let. Tady na Ústecku si připadám tak poněkud mrtvě a strnule a za celý život jsem tu neobjevil jakýkoliv smysl, proč tu zůstávat. V Praze se cítím jinak, tam se cítím skutečně doma, spokojeně a šťastně. Při každé návštěvě se mi vlije do žil nová energie a tak nějak prostě ožiji. Problém je můj vnitřní strach, tady na Ústecku, třebaže se tu necítím dobře, mám už docela stabilní zázemí, které jsem si vybudoval. Bydlím sám a vím, že tady to zvládnu, i když se mi finančně přitíží. Finance a nejistota, to je ten hlavní důvod, proč se bojím stěhování do Prahy. Je totiž opravdu rozdíl platit za 1 + 1 tři tisíce korun, tak jako tady anebo deset tisíc, jako v Praze. Bydlení se spolubydlícími bych už nesnesl, přeci jen už nějaký ten rok válčím sám a tak by to pro mě bylo asi náročné. Na druhou stranu si říkám, že je konečně třeba udělat ten radikální krok a zariskovat. Protože pokud ten vnitřní strach nezlomím, tak se odsud nikdy nedostanu. Zvládli to už jiní, tak proč bych to nezvládl i já?
Jak to máte, vy? Máte rádi Prahu, nebo naopak ne? Nebo máte rádi nějaké úplně jiné město, kam sem tam zajedete a kde se cítíte dobře? Neváhejte se podělit do komentářů.
2 komentářů
Líbí se mi jak píšeš :) A zaujala mě štítková práce, já na to nemám prostě trpělivost. Já žiju v Praze cca 5let, jsem z malé vesnice a dohnal mě sem spíš osud, nikdy jsem velká města nevyhledávala, ale ted si neumím představit život jinde (je taky pravdou, že žiju v Dejvicích, kde není kriminalita, je tu spoustu přírody a tak nějak všude je to kousek).. I pro mé děti si myslím tu je skvěle, i když je člověk musí více hlídat a nevypustí je jen tak ven. Troufám si říci, že ačkoliv jsme s manželem oba naplavenina, tak známe Prahu i z míst, kde kdekterý rodilý Pražák nebyl :)
OdpovědětVymazatAhoj, jmenuji se "Tina Petersen" Jsem z Odense v Dánsku. Byl jsem ženatý 9 let s Oliverem a oba jsme měli spolu dva (2) syny. Oliver byl můj milenec na střední škole, můj vysněný muž a já jsme ho milovali víc, než dokážou vyjádřit slova. Najednou můj manžel začal spát a dávat různé omluvy, proč se nemůže vrátit domů. Děti, které byly zvyklé být vždycky kolem svého otce, ho teď vidí ječmen. Začal mít vnější vztahy s jinými ženami a neuvažoval, jak se budou děti nebo já cítit.
OdpovědětVymazatCelý můj svět byl otřesen a zdá se mi, že jsem ztratil jediného člověka, kterého jsem kdy miloval. To se ještě zhoršilo v okamžiku, kdy požádal o rozvod ... Snažil jsem se, co mohl, aby mu změnil názor a zůstal se mnou a dětmi, ale veškeré úsilí bylo marné. Prosil jsem a zkoušel všechno, ale nic nefungovalo.
Průlom nastal, když mě někdo představil tomuto nádhernému, velkému kouzelníkovi, který mi nakonec pomohl ... Nikdy jsem nebyl fanouškem takovýchto věcí, ale prostě jsem se rozhodl neochotně vyzkoušet, protože jsem byl zoufalý a nezbylo mi na výběr ... Udělal zvláštní modlitby a použil kořeny a byliny ... Během dvou dnů mi Oliver zavolal a byl mi líto všech emocionálních traumatů, které mi způsobil, přestěhoval se zpět do domu a nadále šťastně žijeme jako jedna velká rodina. co úžasný zázrak doktor Zuzu udělal pro mě a moji rodinu. Pomohl mi také vyřešit můj problém s artritidou, se kterým se zabývám celá léta
Představil jsem mu spoustu párů s problémy po celém světě a měli dobré zprávy ... Pevně věřím, že někdo tam potřebuje pomoc. Pro naléhavou pomoc jakéhokoli typu kontaktujte lékaře Zuzu nyní prostřednictvím jeho e-mailu: doctorzuzutemple@gmail.com nebo WhatsApp ho na +2347013499818 a také kontaktujte lékaře Zuzu na Viber prostřednictvím +2347013499818