Moji milí,

už je to nějaký ten pátek, co jsem naposledy něco napsal, vlastně to byla zatím má nejdelší odmlka na blogu. Co je tedy nového?

Jak jistě víte, zažil jsem úžasné léto, kdy jsem si k narozeninám splnil svůj sen a definitivně jsem se přestěhoval do Prahy. Můj život se pak změnil. Jenomže záhy přišel ten pochmurný podzim, který už stačila vystřídat zima a moje nálada začala rychle upadat. Můj pád nálady samozřejmě nezpůsobilo jen roční období. Znovu jsem zažil tu hořkost, kdy někoho poznáte, věříte mu a ten člověk vás totálně zklame. Je to už tak nějak dáno, že nejvíc nám neublíží náš nepřítel, ale člověk, který patří mezi naše nejbližší. Naštěstí jsem se poměrně rychle oklepal.

Naproti tomu jsem dosáhl jistého pracovního úspěchu a dalo by se říci, že jsem byl svým způsobem povýšen. Přemístil jsem se na novou pozici, která je pro člověka s mými zájmy jako dělaná. Totiž komunikuji nyní se zákazníky na sociálních sítích, znamená to pro mě také mnoho práce na víc, ale je to fajn, ta pozice mě baví a jsem zase o krok blíže k své seberealizaci.

Náladu mi také zvedl příjezd mé dlouholeté kamarádky, která mi zkraje roku odjela do Švýcarska, aby tam začala nový život. Nyní si vybrala dovolenou, aby před Vánoci navštívila své příbuzné a nevynechala ani mě. Strávili jsme společný víkend a využili jsme všech možností, které nám hlavní město nabízí, abychom se dobře pobavili. Shodou náhod jsem ve stejné době také potkal kohosi milého, kdo zase jednou přinesl radost do mého života, někoho, díky komu se cítím spokojený a je s ním radost trávit čas.

Co na mě působí tak trochu negativně je ten šílený předvánoční shon. Mám pocit, že lidé zapomněli o čem Vánoce jsou a původní svátky klidu a míru proměnili v oslavu nechutného konzumu. Možná bych ty fronty, když si chcete koupit pitomý rohlík a čekáte půl hodiny, ještě nějak přežil. Jenomže, problém je někde jinde. Zdá se mi, že lidé jsou v tomto období ještě protivnější, nepříjemnější a tak nějak víc zlí, než ve zbytku roku. Fakt se mi zdá, že to až příliš prožívají, jakoby měl přijít konec světa. Přijde mi, že všichni absolutně ztratili soudnost a jakékoliv pochopení.

O to víc mě mrzí, že všichni ti, kteří se jen honí za dárky, stresují a kopou kolem sebe už si neuvědomují, že aby byly jejich potřeby uspokojeny, musí mnozí lidé sedět v práci od nevidím, do nevidím, Sami si pak absolutně nemohou užít klidu. Jenomže to jsou bohužel věci, které lidé ve své honbě za konzumem nevidí. Ono je tak trochu specialitou našeho národa, že jsme nepříjemní, závistiví, rádi podáváme stížnosti a udáváme.

Možná bychom se mohli zamyslet nad tím, o čem Vánoce skutečně jsou. Pamatuji si, že když jsem byl dítě, bylo všechno jinak. Svátky pro mě byly opravdu obdobím klidu a míru, kdy se nejbližší sešli a alespoň pro jednou se k sobě chovali mile a odložili staré sváry. Možná jsem to všechno viděl dětskýma očima, možná to v devadesátých letech bylo všechno jinak, protože asi ještě neexistovalo tolik obchodních center. Ale zkrátka, by bylo moc hezké, kdyby se ta doba dala vrátit. Ale vím, že to je nemožné, že to naopak bude rok od roku horší.

Každopádně já osobně si Vánoce zkazit nenechám. Dárky jsem nakoupil přes internet, abych nemusel obíhat obchodní centra, která mi teď připomínají hororová místnost. Každému jsem pořídil nějakou drobnost a měl jsem dárky obstarané za jeden den. Protože, členové mojí rodiny jsou normální a vím, že pro ně nejsou důležité dárky, které jim přivezu, ale to, že přijedu, sedneme si, popovídáme si a uvidíme se.

Nehodlám se o Vánocích ani nechutně přejídat, protože to, na co mám chuť si mohu dát během celého roku a nemusím o svátcích hrát tu soutěž, kdo toho nejvíc "sežere" a pak poslouchat celý leden nářky všech okolo, kolik kilo to vlastně přibrali a dávat si nesmyslná předsevzetí o dietách.

Na Vánoce odjedu do mého rodného města Teplic, asi to bude trochu šok, protože už jsem tam opravdu dlouho nebyl, ale těším se, že si aspoň na chvíli odpočinu od všudepřítomného davu poblázněných lidí.

Na závěr odskočím od Vánoc. Musím říci, že mi začaly doslova filmové žně. Popravdě nevím, na co skočit do kina dříve. Už jsem stačil mrknout na Bridgit Jones a její peripetie. Ten film mi byl hodně blízký, protože ve vztahových záležitostech jsem asi podobný smolař. Nenechal jsem si ujít Fantastická zvířata a kde je najít, protože se konečně dozvíme jak to bylo před Voldemortem a Harrym. Naposled jsem byl na komorním sci-fi Příchozí, který ve mě zanechal rozporuplný dojem a tenhle rok se chystám ještě na Star Wars a v lednu uvidím konečně poslední díl Resident Evilu.
A co vy? Jak prožíváte předvánoční sezónu? Nezapomeňte se podělit o komentář.

Hezký zbytek neděle!

Jáchym