Galerii fotografií naleznete na konci článku.
vítám vás u nového článku na blogu. V březnu jsem si řekl, že každý měsíc přispěji aspoň jedním článkem. No jak sami vidíte, představy a plány se někdy poněkud oddálí od reality a tak už jsem zase jeden měsíc vynechal. Nicméně aspoň se s Vámi mohu podělit o zkušenosti a fotografie z krásného výletu do Benátek, který jsem absolvoval na konci dubna.
Tento rok jsem si slíbil, že se pokusím více cestovat. Už léta, od návštěvy Istanbulu v roce 2008, jsem na žádnou významnější cestu do zahraničí nevyrazil, nepočítám-li Drážďany a návštěvu Slovenska v roce 2013. To jsem se nyní rozhodl napravit a tak jsem se začátkem roku začal poohlížet po nějakém zajímavé, cenově dostupném zájezdu, nejlépe na víkend. A má volba padla na Benátky.
Cestovali jsme autobusem s cestovní kanceláří. Když jsem byl mladší, dlouhé cesty mi nijak nevadily. Jako malý jsem se vypravil autobusem do Bulharska a před lety také autem do Španělska. Nu, teď už vím, že cestování autobusem už není pro mě. Cesta, musím to zaklepat, ubíhala celkem rychle, ale sezení v autobuse bylo nepohodlné a já nemohl ani na minutu usnout, což se na mě samozřejmě druhý den v Benátkách podepsalo. Na druhou stranu musím říct, že jinak se jednalo o cestu příjemnou, neboť o zábavu se starali především řidiči s průvodkyní, kteří pouštěli do mikrofonu zábavné hlášky, takže v autobuse byla opravdu legrace.
Brzy ráno jsme dorazili do přístavu, nalodili se na benátské mhd (které tvoří lodě) a vypluli jsme do Benátek. Byl to krásný pocit, odpočinout si od všedních dní a hned po ránu si plout po moři, užívat si Slunce a klidu. Náš brzký příjezd měl hlavně tu výhodu, že Benátky byly ještě prázdné a tak jsme si všechny hlavní památky, včetně legendárního náměstí sv. Marka mohli projít a vyfotografovat bez lidí.
V poledne se konal rozchod a každý se věnoval svému individuálnímu programu. My jsme si dali kávu, pak jsme se nalodili a propluli jsme velkým kanálem až do laguny na ostro Lido, kde se nachází promenáda a oblíbená benátská pláž. Tam jsme se také naobědvali a pak jsme se vypravili zpět do města.
To už na mě opravdu padl stav absolutního vyčerpání, přesto jsem si snažil užívat krás města. Nicméně, tou dobou už bylo město rušné a plné lidí. Oproti tomu je procházka přes Anděl v odpoledních hodinách procházka růžovou zahradou. Vyrazili jsme tedy na nákupy a pak jsme si ještě dali výbornou italskou kávu.
Večer jsme vyrazili na autobus. Tentokrát jsem prospal téměř celou cestu. Záměrně jsem vynechal popis jednotlivých památek. Proto přikládám fotografie, kde se jimi můžete pokochat.
A závěrem přidávám pár poznatků a střípků:
- Ve starých Benátkách na ostrovech nejezdí žádná auta, člověk se tak může v minulosti vrátit zpět a užít si města bez dopravních prostředků. Spojení s okolním světem nabízí obyvatelům a turistům zdejší mhd tvořené loděmi, malé motorové čluny mají pak označení taxi. Gondoly jsou na můj vkus velmi předražené, romantická plavba vás vyjde na 80 eur.
- Návaly turistů si vybírají svou daň, většina obyvatel se z města vystěhovává a populace tak klesá. Turisté také dělají ve městě neuvěřitelný nepořádek.
- Jedním z prvních zážitků na náměstí sv. Marka, byla kontrola ze strany policisty a dvou vojáků se samopaly, který chtěl moje doklady. Trochu mě znechutilo, že země, která vylovuje nelegální imigranty až u afrických břehů a sama si je dováží, pak buzeruje občany evropské unie asi deseti minutovou kontrolou.
- Otevírací doba v Benátkách není směrodatná. Město se začne pozvolna probouzet až kolem deváté hodiny. Italové mají na vše čas a i v restauracích a kavárnách se dočkáte velmi laxní a pomalé obsluhy.
- Kavárny mají dvoje ceny, pokud si objednáte na baru, jsou asi o polovinu levnější než když se necháte obsloužit (pomalou) obsluhou.
- Ceny v kavárnách a restauracích mi oproti Praze nijak zvlášť vysoké a přemrštěné nepřišly.
- Ve městě je spousta afrických přistěhovalců, kteří se živí jako pomocné síly, nebo prodavači ve stáncích se suvenýry.
- Benátky, město kde je tolik turistů, mají jeden velký nedostatek, sehnat wc, aniž byste si museli jít posedět do restaurace je téměř nadlidský úkon. Oficiální mapka zobrazovala 6(!) veřejných wc na celé město.
- Vypraví-li se západoevropané na výlet do nějakého města, jsou většinou vkusně a elegantně oblečení, Vypraví-li se na cestu Češi, obléknou se jako na túru do hor, ačkoliv cestují do města.
- Italové, včetně seniorů, jsou elegantně a vkusně oblečení. Mají prostě šmrnc.
- O českých zájezdech koluje mnoho vtípků, zmínil bych tedy že v mnohém se jedná o vtipné situace vzniklé ze skutečných událostí. Hned, když se nastupovalo do autobusu, otevřel řidič zavazadlový prostor. Jeden děda tam chtěl dát batoh, na což přiběhla jeho manželka a halasně, tak že to muselo slyšet celé parkoviště zvolala: táto to tam nedávej! Tam máme jídlo!
Tak moji milí, příště bych to viděl na návštěvu Říma, ale tentokrát letecky a více dní. Jinak jsem si cestu moc užil a Benátky mě okouzlily. A jaké zážitky jste si ze svých výjezdů do zahraničí přivezli vy?