Moji milí,

jak už název napovídá v dnešním článku se hodlám podělit o několik zážitků a poznatků, které jsem získal v uplynulých letních dnech. Jak už to tak bývá, léto je pro mnohé z nás bezpochyby jedním z nejlepších období v roce. Studenti si užívají prázdnin a mnozí z nás pracujících vyrazí někam na dovolenou, nebo si užívají horkých letních dní se svými nejbližšími. Pro mě je toto období samozřejmě nejdůležitější v roce, jelikož jsem letní dítě a to doslovně, v srpnu se totiž zase stanu o rok starším. Vždycky před narozeninami tak nějak rozjímám a přemýšlím nad tím co bylo a samozřejmě se těším na to co bude. Letos navíc oslavím své první (doufám, že ne poslední) čtvrtstoletí... Pojďme se tedy společně podívat na to, co mi uplynulé dny přinesly a co se ještě bude dít.

V uplynulých dnech mě čekalo jedno velké shledání a zároveň usmíření s člověkem, který byl notnou část mého života jeho důležitou součástí. Dalo by se říci, že toto shledání pro mě bylo předčasným narozeninovým překvapením a podíl má na něm vlastně tak trochu i tento blog. Ještě, že jsem kdysi začal psát.

Zjistil jsem, že mám úžasné přátele a kolegy v jednom. Není nad to, když se domluvíte asi ve čtyřech lidech, že půjdete po práci na pivo a nakonec jich dorazí asi patnáct. Nikdy v předchozích zaměstnáních nezažil tak skvělý kolektiv jako v tom současném.

Mé jazykové schopnosti se neustále zlepšují. Jelikož jsem přizpůsobivý člověk a moji přátelé jsou vesměs samí Slováci, začínám mluvit takovou podivnou českou slovenštinou. Samozřejmě jenom, když jsem s nimi.

Po dlouhé době jsem si dopřál také dlouhou dovolenou. Těšil jsem se, jak si konečně odpočinu a načerpám nových sil a budu spát minimálně do jedenácti dopoledne. Samozřejmě, že do jedenácti nespím a jsem ještě víc nevyspalý než, když chodím do práce. Ne nepařím každý den do noci. To se mi jen zčistajasna pod okny zjevili dělníci s bagrem a zbíječkami a zatímco chodník padl pod jejich útokek, dům se otřásal v základech, já byl samozřejmě připraven o spánek.

No a tak budu muset vyklidit pozice a ustoupit někam, kde je klid. Rozhodl jsem se tedy vypadnout z Prahy a do konce týdne uspořádám takovou menší tour po ústeckých městech, abych poctil svou návštěvou své rozsáhlé příbuzenstvo. Po návratu už se vrhnu do příprav té největší narozeninové oslavy, jakou jsem zatím pořádal. Pokud mi tedy moji přátelé nezačnou hromadně odříkávat účast na skvělé venkovní párty, kterou pro ně chystám.

A co vy? Jak si zatím dusné a zamračené letní dny užíváte?