Já vůbec nevím, co mě to popadlo. Seděl jsem jednoho krásného dne takhle v práci a rozjímal nad tím, co budu vlastně dělat o víkendu. V tu chvíli se mi v hlavě zrodila myšlenka, že bych se mohl podívat na rozsvícení vánočního stromku v Praze, které se mělo konat na Staroměstském náměstí. Houkl jsem tedy na mojí kamarádku a kolegyni v jedné osobě, co bude dělat v sobotu a jestli se nechce podívat na rozsvícení stromku. Dočkal jsem odpovědi, kterou jsem chtěl slyšet, tedy souhlasné odpovědi. Fajn, tak v sobotu.

Někde na facebooku jsem četl, že stromek se bude od 17:00 rozsvěcet opakovaně každou hodinu, což nám vyhovovalo. Ani já, ani kamarádka jsme to samozřejmě na 17 hodinu nestíhali, takže nám opakované rozsvěcení stromku zcela vyhovovalo. Domluvili jsme se, že se sejdeme na Václaváku u "koně." Někdy po půl jsem tedy vyrazil na tramvaj. Samozřejmě přijala totálně narvaná devítka, obvykle, když mám čas, tak si raději počkám na prázdnější tramvaj. Bohužel toho dne jsem čas neměl, tedy pokud bych na sebe kamarádku nenechal neslušně čekat. Obrnil jsem se tedy trpělivostí a nastoupil do tramvaje.

Cestou se samozřejmě tramvaj plnila čím dál víc a tak jsem neměl moc na vybranou a uvázl jsem v takové té pohyblivé, kloubové, části. Tam, jak by se správně vlastně stát nemělo. Konečně jsem dojel na Václavské náměstí, jenomže, málem jsem se nedostal z tramvaje ven. Fakt mám pocit, že když je moc lidí na jednom místě, podlehnou jakémusi stádovému efektu a stanou se z nich místo lidí nemyslící ovce. Pokud to vezmu logicky, tak ti, co se chystají nastoupit, by měli udělat místo kolem dveří, aby si první mohli lidé zevnitř vystoupit. Jenomže mezi těmi co chtěli nastoupit a vystoupit - mezi nimi jsem byl i já - stále ještě skupinka těch, kteří nechtěli ani jedno a nějak jim nedošlo, že je potřeba uhnout. Když na moje výzvy "s dovolením" stále nikdo nereagoval, probudila se ve mě moje agresivní stránka. Buď jsem mohl riskovat, že mě tramvaj odveze někam dál, nebo jsem se mohl prostě protlačit. Zvolil jsem tu druhou variantu a prorval jsem se ven nejen přes skupinu postávajících, ale i nastupujících.

No venku nebyla situace vůbec lepší, takový dav jsem na Václaváku snad ještě neviděl. Vypravil jsem se tedy ke "koni" a cesta mi trvala dvakrát delší čas, než obvykle. Konečně jsem se sešel s kamarádkou a společně jsme vyrazili na Staroměstské náměstí. Poté, co jsme jeden druhého několikrát málem ztratili, jelikož jsme byli odděleni davem agresivních lidí, nabídl jsem kamarádce velkodušně své rámě, abychom nedošlo na náměstí každý sám. Na hlavní uličce nás policisté odkázali kamsi doprava, kde jsme museli projít přes nějaký podchod u čokoládového muzea.

Na konci podchodu na místě, kde se vycházelo na ulici, umístil nějaký inteligent velice chytře přímo uprostřed zábranu, kterou jsem měl asi kamsi nad kolena a kdyby mě kamarádka nevarovala, tak bych o tu zábranu určitě zakopl, namlátil si, nebo by mě ještě někdo ušlapal.



Pokračovali jsme tedy dále, zatímco jsme lidmi za námi byli netrpělivě postrkováni kupředu, abychom vrazili do těch dalších před námi. Konečně, přesně v šest jsme dorazili na Staroměstské náměstí, kde jsme ho spatřili, krásně rozsvícený strom. Několik minut jsme tedy očekávali ono rozsvícení, co se mělo konat podle pořadatelů události na facebooku každou hodinu, abychom zjistili, že pěkně kecali. Pořídili jsme několik fotografií a selfíček. Později jsme zjistili, že máme oba na všech fotkách dědu v křiklavé žluté bundě, co si pořizoval selfie se svou paní.

Kamarádka si ještě chtěla koupit trdelník. Když viděla tu neskutečnou frontu, tak si to rozmyslela, že si ho prý koupí na Václaváku, protože tam budou fronty určitě menší. Pomalu jsme se tedy vydali zpět na Václavské náměstí, kde jsme strávili asi deset minut ve frontě na trdelník. Okolo nás prošla nějaká paní, která si naivně notovala, že jinde budou určitě menší fronty. Po úspěšném nákupu trdelníku, od nakrknutě vyhlížející slečny (ani se jí nedivím), jsme zamířili na kávu.

Tak nějak bych tedy shrnul můj zážitek s rozsvícení vánočního stromku na Staroměstském náměstí. Tento článek je třeba brát s nadsázkou, protože jsem se celou dobu dost bavil, rozhodně není míněn nijak negativně. Já Prahu prostě miluju, ať je léto, nebo zima (tu teda rád nemám). Ono to celé vánočně nazdobené hlavní město je fakt nádherné, bohužel ty davy strkajících se a k sobě navzájem bezohledných lidí tu vánoční atmosféru dost kazí. Příští rok se asi půjdu podívat spíše mimo tuhle špičku.

Ale svým způsobem mě zmíněná procházka i inspirovala. Usmyslel jsem si, že objedu všechna významná náměstí v centru Prahy a nafotografuje je v jejich vánočním hávu. O fotky se s vámi pak, snad, podělím v dalším příspěvku.

A co, vy? Byli jste na rozsvícení stromku, ať už žijete kdekoliv? A jak jste si to užili? Neváhejte se podělit do komentářů.