Moji milí,

už dlouho jsem nenapsal článek, kde bych se do hloubky zamýšlel nad nějakým důležitým tématem. Tak jsem si řekl, že je čas to napravit a přicházím s takovou menší úvahou. Jak již název napovídá, zamýšlím se nad životem v pozlátku. Řekl bych, že mám co k tomuto tématu říci, ať už z vlastní zkušenosti, nebo z pozorování ostatních lidí z mého bezprostředního i vnějšího okolí.

Čas je neúprosný a mám pocit, že běží čím dál překotněji. Technologie se vyvíjí a dnes máme k dispozici takové vymoženosti, které jsme si nedovedli před dvaceti lety ani představit. Denně jsou nám prezentováni úspěšní, chytří a krásní lidé, kteří mají doslova snový život a rádi se o něj dělí spolu s ostatními, především pak prostřednictvím sociálních sítí. Jak ale rozeznat, co je pravda a co je lež, iluze? Pro mě to právě znamená ono zmíněné pozlátko. To je oříšek.

Mám pocit, že většina lidí přistoupila na tuto hru, nyní budu mluvit v obecné rovině. Dnes a denně se předháníme, kdo bude mít na instagramu lepší fotku, toužíme po lajcích, komentářích a uznání. Pořizujeme si nejnovější technologie, kdo nemá nejnovější mobil, jakoby zaostával. Abych byl objektivní, i já částečně těmto těmto trendům podlehl, třebaže tedy, ještě nearanžuji každé jídlo, co si objednám v restaurace, abych se tím pochlubil na instagramu.

Rád se s vámi podělím o pár příkladů, abych vám přiblížil o čem vlastně píšu. Měl jsem totiž několikrát možnost nahlédnout, za onu clonu iluze a pak jsem měl možnost spatřit realitu, která byla přinejmenším smutná a bídná. Kdysi jsem poznal jednoho člověka, který byl měl opravdu krásnou fyzickou schránku, charisma a bezpočet obdivovatelů na sociálních sítích, kde se s nimi dělil o krásné snímky, vytvářející klam, že žije krásný a úspěšný život.

Jenomže jsem měl možnost z bezprostřední blízkosti spatřit pravdu. Ten člověk byl chorobný lhář, podvodník, naprosto bez skrupulí ubližoval lidem, kteří ho opravdu měli rádi. Nasekal si dluhy, využíval ostatní, jenomže měl jakýsi šarm, kterému lidé v jeho okolí snadno podléhali, mě nevyjímaje. Jenomže za tím dokonalým obrazem se skrýval výše popsaný člověk. Když jednou náhodou přišel k penězům, místo, aby splatil své dluhy a zaplatil těm všem důvěřivcům, co mu půjčili, koupil jsi nejnovější iphone a za potlesku ostatních dál vytvářel dojem dokonalého a spořádaného člověka, který žije úžasný život. Dál pokračoval ve svých lžích a dál mistrně využíval lidí, aby dosáhl svého. Totiž co nejpohodlnějšího života, ovšem bez vlastního přičinění.

Potkal jsem také mnoho párů, kteří na sociálních sítích vytvářeli dojem naprosto spokojených a šťastných lidí, každý by jim mohl doslova tuto lásku závidět. Jaká však byla pravda? Mnohem drsnější. Takové páry většinou žili ve spirále neutuchajících hádek, nevěr, falše a přetvářky, dokonce i domácího násilí. To vše se jim však dařilo zase skrývat a vytvářet ono pozlátko, představení pro ostatní. Věřím, že každý z vás, co toto čte se s nějakým takovým příkladem setkal i ve svém životě.

Z toho všeho, co jsem popsal, mám pocit, že mnozí lidé ztrácejí vlastní tvář, aby se zavděčili svému okolí, Není to však zbytečné? Nebylo by krásnější a přirozenější, kdyby si každý z nás zachoval svou podstatu, individualitu? Je pravda, že ona realita je mnohdy prostší a obyčejnější. Jenomže právě v tom vidím to pravé kouzlo, právě to na lidech oceňuji. Naštěstí je i mnoho příkladů, na kterých je vidět, že lidé zrají. Jednoho krásného dne se oprostí od povrchnosti a pozlátka a teprve pak vynikne jejich přirozenost, možná se teprve pak stanou opravdu šťastnými a možná také ne. Jaký názor máte vy? Neváhejte se o něj podělit do komentářů.