Moji milí,

přijde mi to až neuvěřitelné, jak ten čas letí. Včera 15.3.2019 můj blog oslavil již své čtvrté narozeniny. Rád bych tedy věnoval pár slov tomuto výročí. Ohlédnu se zpět do minulosti, vyjádřím se k současnosti a podělím se o plány do budoucna.

Literatura, historie a psaní byly vždy mými největšími koníčky. Sotva jsem se naučil číst a psát, otevřela se přede mnou cesta plná dosud nevídaných možností. Se psaním jako takovým jsem začal zhruba okolo dvanácti let. Nejdříve se jednalo o různé výpisky z dějin, až jsem se dostal k tomu, že jsem začal vymýšlet a zapisovat vlastní příběhy. Tak se někdy v době, kdy mi bylo patnáct let zrodil svět, o který jsem se rozhodl podělit prostřednictvím knihy.

Dodnes mám schované staré sešity plné zápisků, i příběhu. Byl to neuvěřitelný proces, když se podívám na své prvotiny, jednalo se o texty plné hrubek za které bych si dnes nafackoval a rozhodně bych je nikde nezveřejňoval. Čím jsem byl starší, tím více jsem se zlepšoval, vzdělával a rozšiřoval si obzory. Později jsem začal vytváře různé herní wiki, až jsem si troufl přispívat na wikipedii. Mohu se podělit třeba o to, že jsem zásadně přepracoval a rozšířil článek o Karlovi IV. na české wikipedii. Nakonec jsem v roce 2014 začal psát mou knihu, pro kterou jsem využil všechen ten materiál, který jsem schovával celá léta v šuplíku.

V roce 2015 jsem se zúčastnil literární soutěže. Dopadlo to skvěle a skončil jsem mezi vítězi, i když jsem v době, kdy jsem povídku odesílal vůbec nevěřil, že bych mohl uspět. Konec konců, povídku jsem napsal za jediný den. A právě tehdy jsem založil tenhle blog, protože jsem fakt začal věřit tomu, že se mi podaří nakonec vydat i celý román a tento blog mu měl být věnován.

S trochou studu přiznávám, že už uplynuly čtyři roky a můj román stále leží v šuplíku, protože s ním stále nejsem spokojen a chtěl bych jej celý přepracovat. Ovšem bez něj by nikdy nevznikl tento blog. Vždyť já jsem byl vždycky člověk mírně stydlivý, introvertní a samotářský. Dlouho mi trvalo, než jsem získal takové sebevědomí, abych šel s kůží na trh. Nakonec jsem to dokázal a založil jsem tento blog, právě onoho 15.3.2015.

Přestože jsem blog zakládal s úplně jiným záměrem, stále tu je. Blog se postupně změnil v osobní. Dělím se s vámi o některé zážitky, vzpomínky, názory, přináším vám svůj pohled na svět. Našlo se mnoho těch, kteří se s mými názory neztotožní, ale řekl bych, že víc je těch, kteří mě podporují. Postupně mi kolem blogu vyrostla malá komunita pravidelných návštěvníků, která se neustále rozšiřuje a dočkávám se většinou hezké zpětné vazby, což mě těší a motivuje, abych dále pokračoval.

Tento blog se stal nedílnou součástí mého života. Samozřejmě mám občas období, kdy se odmlčím. Jsem totiž toho názoru, že pokud člověk nemá zrovna co říci, měl by mlčet. Jakmile však mám na srdci něco, co považuji za důležité vám sdělit, vždy se vrátím, abych se vyjádřil. Budoucnost blogu vidím slibně. V následujících měsících vám přinesu články o výletech a cestování, ale také se s vámi podělím o některé zajímavé zkušenosti.

Věřím tedy, že mi i do budoucna zachováte přízeň a za rok se s vámi podělím o článek, který bude věnován pátému výročí blogu.

Mějte krásné jarní dny.


Jáchym.