Točník a Žebrák

By Jáchymův svět - dubna 08, 2019

Milí přátelé,

letos jsem si připravil poměrně dlouhý seznam památek a zajímavých míst, které chci stihnout navštívit. Pár výletů už jsem stihl zrealizovat. Než se k nim dostanu, musím se však podělit ještě o příběhy z cest, které jsem absolvoval v uplynulém roce. V dnešním článku se s vámi podělím o tip na skvělý výlet ve Středočeském kraji a to na hrdy Točník a Žebrák, které byly ve své době královskými pevnostmi a které rozhodně stojí za návštěvu, pokud jste nadšenci do historie tak, jako já.

Pohled na hrad Točník z věže Žebráku

Na Žebrák a Točník jsem se, na rozdíl od jiných výletů, vypravil s rodinou. Oba hrady leží v malebné krajině v okrese Beroun a stojí naproti sobě v obci Točník, nedaleko se pak nachází i městečko Žebrák, kam doporučuji zaskočit na oběd. Ještě zmíním, že hrady patří státu a jsou spravovány Národním památkovým ústavem a lze si na ně zakoupit jednorázovou zvýhodněnou vstupenku.

Zaparkovat se dá na prostorném parkovišti pod hradem Točník. My jsme se první vypravili právě na Točník, kam si musíte vyšlápnout, cesta je to však příjemná, v krásné přírodě. Na úpatí kopce se chovají kozy a jiná hospodářská zvířata. Samotnou prohlídku hradu je možné absolvovat buď sólu, nebo v letní sezóně s průvodcem. Pokud se rozhodnete pro samostatnou prohlídku, kterou jsme využili i my, můžete si zapůjčit hezky napsaného a přehledného tištěného průvodce a nepřijdete tak o nic z historie hradu.

Točník samotný je velmi dobře dochovanou památkou, navíc se o něj stát pěkně stará a hrad prochází několika etapami rekonstrukce. Abych nezapomněl, přímo v příkopu hradu, kam je dobře vidět z mostu po kterém do hradu vstoupíte, jsou chováni dva medvědi. Nyní už k samotnému hradu. Točník byl vystavěn římským a českým králem Václavem IV. (synem Karla IV.), jako honosné a reprezentativní sídlo, poté, co dolní hrad Žebrák vyhořel. Namísto nákladné a obtížné rekonstrukci Žebráku, který navíc nebylo možné vzhledem k okolnímu terénu rozšířit, se král rozhodl pro výstavbu nového hradu.

Točník je často zmiňován v souvislosti s tím, že se ve své době jednalo o vysoce kvalitní stavitelské dílo a podle některých odborníků se jednalo o první typ sídla, který mohl být příkladem přechodu od hradů k zámkům. Hrad sestával ze dvou velkých paláců. První palác byl sídlem purkrabího. V souvislosti s tímto palácem musím zmínit především rozlehlé sklepení, které sloužilo jako stáj, zde král, pokud si dobře pamatuji, mohl ustájit až 250 koní. V paláci se také nacházel rozsáhlý reprezentační sál, který byl svými rozměry největší soudobý sál v království.

V paláci purkrabího ubytovával král své hosty. Samotný královský palác, který je také nejlépe zachovalou stavbou hradu, se nachází na třetím nádvoří. Palác sloužil soukromým účelům panovníka. Na západní straně je palác podsklepen, jednalo se snad o sklady. Přízemí paláce pak sloužilo jako hospodářské zázemí a nacházela se zde černá kuchyň. V patře se nachází vstupní síň, dále pak bývalý velký sál, který je již po několik staletí využíván jako kaple, komnata, kde jsou vystaveny modely významných hradů a konečně soukromé komnaty krále.

Podle mých informací, by nyní mělo být zpřístupněno i druhé patro paláce, kde se ve své době nacházely komnaty královny. Nesmím také zapomenout zmínit, že na hradě žijí netopýři, které je možné na několika místech v královském paláci slyšet.

Zrovna, když jsme byli na návštěvě paláce, spustil se venku pořádný liják a my jsme tu na chvíli takřka uvízli. Dokonce jsme uvažovali, že návštěvu Žebráku vypustíme. Naštěstí se po chvíli vyjasnilo a déšť zase vystřídalo slunečné počasí a tak jsme se z Točníku vypravili na Žebrák. Musím napsat, že cesta na Žebrák je trochu nešťastně označena a člověk ji musí chvilku hledat, jelikož je celé okolí zříceniny obrostlé lesem a nevede na ni tak dobrá cesta, jako na Točník.

Žebrák je z mého pohledu tím méně zajímavým z obou hradů, na rozdíl od Točníku se totiž jedná o opravdovou zříceninu, ze které se dochovala jen jedna místnost, kde jsou vystavovány modely hradu v jeho šťastnějších letech a vysoká kruhová věž. Výstup na věž určitě doporučuji, protože je z ní krásný výhled na okolní krajinu i na protější Točník. Pokladní však její každodenní cestu do práce rozhodně nezávidím.

Na závěr samozřejmě přikládám několik fotografií, které jsem pro vás pořídil a příště se můžete těšit už jen na Křivoklát, a pak už budou následovat pravidelné články o mých výletech v tomto roce.






  • Share:

You Might Also Like

0 komentářů