Moji milí,

konečně je tu pátek a víkend! Mám za sebou pěkně náročný týden, takže jsem se na víkend dost těšil, hodlám dohnat nějaké resty a věnovat se všemu, co běžně přes pracovní týden nestíhám. Zítra mě čeká focení s kamarádkou, ale o tom někdy jindy. Dnes se s vámi hodlám podělit o dojmy z koncertu Eda Sheerana, který jsem navštívil 7.7.2019.

Předem bych rád podotkl, že Edova hudba není zrovna můj šálek čaje, takže jsem si lístek předem nekupoval a do poslední chvíle jsem nevěděl, že tento koncert navštívím. Osud tomu, ale chtěl jinak a nakonec mě na koncert vytáhla kamarádka. Dozvěděl jsem se to pár dní před jeho konáním.

Nejdřív bych se rád vyjádřil k organizačním věcem okolo koncertu. Hudební sláva se konala na Letišti Letňany, moc se mi nezdál seznam omezení a zákazů, která zveřejnila firma, která měla organizaci na starosti a soudě podle komentářů k danému příspěvku na facebooku jsem nebyl jediný. Chápu samozřejmě přísná bezpečnostní opatření a naprosto s nimi souhlasím, co už mi rozum nebral, byl příkaz mít batůžek, nebo kabelku maximálně o velikosti A5. No nevím, mám skoro peněženku velikosti A5, takže co vám budu povídat, vyhovět takovému omezení bylo dost složité. Naštěstí jsme se s tím úspěšně popasovali a mohli jsme vyrazit na koncert.

Trochu jsem se obával, že při množství lidí, kteří se na koncert chystali se budou tvořit dlouhé a pomalu postupující fronty. Tady musím organizátorům vyseknout poklonu, fronty se netvořily, kontroly byly rychlé. Procházelo se přes hlavní kontrolu a poté, pokud se dobře pamatuji ještě přes dvě další. Zřejmě kvůli tomu, aby každý vlezl přímo do svého stanoviště.

My jsme měli lístky na sezení, na tribunu a to do předposlední řady, což jsem byl rád, protože stát několik hodin dole by se mi opravdu nechtělo. Sice bylo pódium daleko, za to jsme měli pohodlí a prostor a o Eda jsme díky velkoplošné obrazovce nepřišlo. Navíc měl koncert tu správnou atmosféru, protože jsme měli jedinečný výhled na dění pod námi. Zážitek jen trochu kazila na červenec nevídaná zima a vítr v zádech.

Co pochválit nemohu, byly ceny nápojů. Ne rozhodně nepatřím k těm, co by si nechali pro korunu vrtat koleno, ale nějakých 180,- Kč za colu a kelímek mi přijde opravdu dost. Nicméně samozřejmě s ohledem na podnikatelský duch se nedivím, jelikož byl zákaz přinášet si vlastní občerstvení, tak který prodejce by toho nevyužil, aby si na zákaznících nenamastil kapsy.

Nyní už k samotnému koncertu. Před skokanku Zaru Larsson jsme nestihli, později následoval James Bay, který je nadějnou hvězdou. No, doma bych si ho nepustil a tenhle styl hudby se mi nelíbí, takže nemohu nezaujatě posuzovat. Kolem dvacáté hodiny nastoupil na scénu Ed. Musím vyzdvihnout, že soudě podle mých dojmů, nemá Ed hvězdné manýry a koncert začal asi pět minut před plánovaným začátkem. Což mi bylo sympatické, vezmete-li v úvahu, že některé hvězdy mají zpoždění třeba hodiny a jiné pro změnu koncerty rovnou ruší.

Ed je velmi talentovaný zpěvák a muzikant, vycházející britská hvězda. Jak už jsem zmínil na začátku, není to můj šálek kávy a doma ho neposlouchám, ale některé jeho nejznámější hity samozřejmě znám a musím obdivovat jeho píli a umění. Ed odehrál koncert bez přestávky a bez kapely. Celou dobu svůj zpět doprovázel hrou na kytaru a zazněly jeho největší hity. Atmosféra byla úžasná, moc se mi líbilo, když se za tmy rozsvítilo tisíce mobilů a světla doprovázela Edův zpět (bylo nás tam skoro 80 000!). Ed má talent publikům dostat do varů a vyvolat jedinečnou atmosféru, chvílemi všichni zpívali, tančili. Jednalo se o jedinečný sdílený zážitek. Muzikant zpíval živě a zpěv byl aspoň z mého pohledu perfektní.

Také musím zmínit, že na koncertu jsem viděl zástupce snad všech věkových kategorií, od naivních mladých dívek, přes rodiny s dětmi, zamilované páry až po lidi pokročilejšího věku. Mezi těmi všemi má zřejmě Ed své fanoušky, což se málokdy vidí.

Osobně jsem si více užíval tanečnější a rytmičtější písně. Když následovala šňůra pomalejších zamilovaných písniček, tak mě to chvílemi unavovalo. Ano, mám rád i takové pomalejší písně, ale spíše ty depresivnějšího charakteru o nešťastné lásce, například od Lary Del Rey. Celý koncert jsem si užil, byl to opravdu velkolepý zážitek. Určitě se v budoucnu rád takového velkého koncertu opět zúčastním.

Rozhodli jsme se, že odejdeme z koncertu asi o dvacet minut později, protože nám bylo jasné, že doprava metrem zpět do města bude tristní. K mé hrůze měli takový nápad snad úplně všichni, takže jsme se tomu nevyhnuli.

Tímto bych se s vámi pomalu rozloučil a brzy se můžete těšit na další článek. Co vy, byli jste na Edovi, nebo nějakém jiném velkém koncertu? Jaké dojmy máte?

Pokud se vám článek líbil, tak mi nezapomeňte dát like na mém facebooku, ať nepřijdete o žádný další.

Užijte si víkend!


Jáchym