Milí přátelé,

máme tady první březnovou sobotu, tedy ideální čas pro publikování nového článku. Doufám, že jste prožili pěkný týden. Já byl tento týden opravdu unavený a tak jsem se těšil na víkend, jak si odpočinu, napíšu nějaký článek, něco si přečtu a zacvičím si. V sobotu jsem si chtěl hlavně pospat, protože ve všední dny, asi to znáte všichni, trpím spánkovým deficitem. No, mé plány na dlouhý spánek vzaly za své. Kdy jindy je totiž vhodnější čas, než sobotní ráno, aby vám pod okno naběhli pracovníci a ořezávali větve stromu?

Přemýšlel jsem o čem ten dnešní článek bude a dostal jsem nápad. Podělím se s vámi totiž o věty, které mi nejčastěji říkají lidé, když se poprvé, nebo po dlouhé době vidíme. Doufám tedy, že se trochu pobavíte. Každou takovou větu opatřím vlastním komentářem. Takže jdu na to.

Jáchyme, hoď ho do stroje... haha. Asi všichni znáte legendární českou komedii. No, když máte to štěstí a jmenujete se Jáchym, tak existuje tak 99% pravděpodobnost, že jakmile se někomu představíte, tak vám odvětí touhle větou, žádné těší mě, ale Jáchyme, hoď ho do stroje. A každý z těchto nových známých se samozřejmě zasměje, protože zrovna řekl něco hrozně vtipného. Když to posloucháte 27 let, tak už si tak nějak zvyknete, vtipné vám to samozřejmě nepřijde. Ale, mám své jméno rád.

Ty jsi, ale hubený... V mém případě opravdu hodně častá věta, jelikož mi pán Bůh nadělil zvráceně rychlý metabolismus, to znamená, že mohu za den sníst to samý, co dřevorubec a vidět to na mně prostě není. Dámy tuto větu často doplní o to, že mi to závidí, pánové se zase podělí o nevyžádané rady, že musím jíst více knedlíků a masa, nejlíp desetkrát denně. Korunu tomu dosadí ti, kteří se ptají, jak to dělám, jestli držím nějakou speciální dietu. Vždycky se snažím vysvětlovat lidem, že není třeba tohoto konstatování, jelikož když se podívám do zrcadla, tak vidím celkem dobře, brýle nepotřebuji. Já vidím a vím, že mám štíhlou postavu. Hubení lidé, kteří mají problém nabrat jsou na tom vlastně úplně stejně, jako lidé obézní, kteří se snaží zhubnout. To si však většinou okolí neuvědomuje. Ale, když jste hodně hubení, každý vám to hned řekne. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že když někdo pozná obézního člověka, tak by mu jen tak do očí řekl: Ty jsi, ale tlustej a začal dávat nevyžádané rady jak zhubnout.

Nezhubl jsi? Tak tuhle otázku mám opravdu strašně rád, zvlášť, když třeba tři týdny před tím dodržuji jídelníček, jím šestkrát denně, cvičím, přiberu a pak někoho potkám a jeho první otázka zní, jestli jsem nezhubl. Haha.

Tak co? Máš nějaký objev? Tohle znají asi všichni, kteří jsou momentálně nezadaní. Určitě to znáte, prožíváte krásné období, máte se skvěle a je vám dobře i když jste single. Pro většinu zadaných lidí, věc absolutně nepochopitelná. Občas přemýšlím nad tím, jak moc nás okolí tlačí do toho, abychom nebyli sami a vnucuje nám, že to není normální. Ať už jsou to filmy, média, články o vztazích, zadaní známí. Až budu cítit, že je to s nějakým objevem vážný, tak o tom rád povím sám, není třeba se pořád vyptávat.

Kolik to stálo? Také máte pocit, že v Čechách, jakmile si uděláte radost a něco nového si koupíte, tak první otázka ostatních je, kolik to stálo? Proč mají ostatní potřebu se na to ptát, jako kdybyste po nich chtěli, aby vám přispěli, když si na to vyděláte sami?

A co vy? S jakými nejčastějšími větami se setkáváte, když potkáte známé, či přátele, nebo úplně nové lidi? Neváhejte se podělit do komentářů.