Milí přátelé,

vítám vás u dnešního příspěvku a zároveň prvního rozhovoru zde na blogu, kterým spustím novou rubriku rozhovorů. Tyto rozhovory bych rád vydával jednou za měsíc a vybírám si do ně zpravidla mladé lidi se zajímavým koníčkem, kterému se naplno věnují, jdou si za svými sny a mají nějakou vizi a tím co dělají, ovlivňují v dobrém slova smyslu. Takových lidí se okolo mě pohybuje spousta a rád bych vám je představil, protože věřím, že inspirovat mohou i vás. Chci také vyvrátit tvrzení některých starších lidí, že ti dnešní mladí se jen povalují a nemají žádné zájmy. Tak a teď už vám představím mého dnešního hosta, kterého vyzpovídám.

Rád bych vám představil Luciu Sobekovou, mou kamarádu, bývalou kolegyni a vlastně i dvorní fotografku. S Luckou se známe zhruba čtyři roky. Za tu dobu jsme společně mnohé zažili a Lucku považuji za jednu z mých nejbližších přátel. Důvod, proč jsem si Lucku vybral pro rozhovor však není ten, že se jedná o mou kamarádku, ale protože má spoustu zajímavých koníčků. Lucka je umělecky zaměřená dívka a mezi její velkou vášeň patří fotografování a malování. Fotografování se zájmově věnuje a já si troufám napsat, že Lucky fotky jsou malá umělecká díla. Její facebookovou stránku o fotografování sleduje přes 1000 lidí a Lucka už nafotila řadu lidí. Pod rozhovorem vám hodím odkaz na Lucky facebookovou stránku, kde si můžete její tvorbu prohlédnout a případně si domluvit focení. Na konci rozhovoru také naleznete pro ukázku několik Lucčiných fotek. A teď už se pojďme podívat, co mi Lucka odpověděla na mé otázky.

Lucko, původem jsi ze Slovenska. Jak dlouho už žiješ v Praze a jak se ti tu líbí?

V Prahe žijem cca 4 a pol roka a úplne som si ju zamilovala. Milujem tie možnosti, ktoré ponúka a samozrejme je aj krásna na pohľad. Je fajn, že pred ruchom veľkomesta tu mám možnosť vypnúť aj v prírode.. okolie Prahy ponúka rôzne prírodné destinácie, kde sa môžem skryť, keď si chcem dať pauzu od klubov a davov turistov.

Jak už jsem zmínil v úvodu rozhovoru, mezi tvé velké koníčky patří fotografování a malování. První se tě zeptám na fotografování. Jak ses k němu dostala?

Keď tak uvažujem najviac ma ovplyvnil moj strýko, ktorý sa fotografovaniu vo voľnom čase venoval už od čias, kedy som bola malé dievča. Robil krásne umelecké fotky našich zvierat u starých rodičov, potulných mačiek, nádherných kvetín a samozrejme aj mňa :) V tých časoch používal ešte pochopiteľne analógový fotoaparát a tie najlepšie fotky mám odložené dodnes. Fotiť som skúšala už od mala, keď som mala asi 8 rokov dostala som svoj prvý foťák, nebol nič moc, ale vtedy mi stačil a bola som z neho nadšená. Fotila som zvieratá v ZOO, spolužiakov na školských výletoch a v podstate všetko, čo mi prišlo ako malej školáčke do cesty... fotografovanie ma sprevádzalo v podstate celý život, ale až zhruba pred 3 rokmi som si zadovážila profesionálnejšie vybavenie a začala sa foteniu venovať aktívnejšie. 

Co fotografuješ nejraději, jakým tématům se věnuješ nejčastěji? 

Ťažko povedať, či existuje niečo, čo fotím vyslovene najradšej.. vždy fotím, to čo ma práve zaujme a preto sa snažím so sebou nosiť vždy nejaký aparát. Rada fotím ľudí, zvieratá, prírodu, mestá... to, čo je v danej chvíli k dispozícii a čo sa mi zdá byť niečím výnimočné. Zbožňujem sa na svet pozerať skrz objektív a hľadať aj v obyčajných veciach niečo neobyčajné.. Už dávno som zistila, že fotka má len máločo dočinenia s tým ČO vidíte, ale naopak s tým AKO to vidíte.. :)

Sociální sítě jsou plné fotografií lidí. Co bys doporučila začínajícím fotografům? 

Zatiaľ sa nepovažujem za nejakého veľkého profesionála, mám pred sebou ešte kus cesty, ale to, čo by som mohla asi na začiatok odporučiť tým, ktorí by radi začali fotiť je to, aby fotili naozaj všetko a vždy, keď je možnosť. Nie je potrebné si na začiatok kupovať drahé fotoaparáty a objektívy, ale naozaj skúšať fotiť s tým, čo je po ruke.. super výsledky sa dajú dosiahnuť už aj s dnešnými telefónmi.. najhlavnejšie je fotiť, fotiť a fotiť :) Keď už sa rozhodnete pre zrkadlovku, naštudujte si dôkladne jej manuál... základ je vedieť ovládať svoju mašinku a nefotiť na automate, aby ste mohli využiť svoj fotoaparát naplno a mohli sa tešiť zo svojich famóznych výtvorov.

A teď k tomu malování. Maluješ podle předlohy, nebo popouštíš uzdu fantazii?

V kreslení a maľovaní som mala niekoľkoročnu pauzu, ale som rada, že v poslednom čase som sa k nemu zase vrátila. Je to pre mňa neskutočné odreagovanie a relax... Najčastejšie čerpám nápady zo svojich snov, ktoré mám strašne pestré a niekedy mám pocit, že by som podľa nich mohla písať scenára filmov :) Na to sa zatiaľ necítim, tak ich aspoň prenášam na plátno... Keď som chodila do umeleckej školy často sme kreslili a maľovali podľa predlohy, takže mám skúsenosti aj s touto formou.. viac ma však baví vymýšlať si vlastné veci a popustiť uzdu fantázie, ako ty hovoríš. Je to potom viac osobnejšie a môžem do toho dať kúsok seba, svojich aktuálnych pocitov a vyjadriť to, čo práve prežívam.

Ještě bych se rád zeptal na vaření, protože vím, že rovněž patří mezi tvé koníčky. Dáváš přednost zdravému, nebo nezdravému jídlu? Jakou kuchyni máš nejraději? 

Prednosť dávam určite zdravým jedlám.. kedysi som jedla všetko možné, nerozmýšľala som o tom, či mi to škodí, či je to nezdravé.. myslela som si, že keď som štíhla a mám dobrý metabolizmus, môžem jesť všetko.. našťastie je tento názor už dávno preč... aj keď nie som vegetariánka, bavia ma vegetariánske recepty a doma si varím viac menej vege recepty.. najradšej mám také, s ktorými sa môžem poriadne vyhrať a skúšať všetky možné kombinácie a vylepšováky. Rada pripravujem aj morské potvorky alebo ryby.. Medzi moje obľúbené kuchyne by som zaradila asi talianskú, indickú a mexickú.

Ideální dovolená a místo, kam by ses chtěla vypravit? 

Môj zatiaľ nesplnený sen je navštíviť Indiu so všetkým, čo k nej patrí :) S priateľom sme ju plánovali na začiatok budúceho roka, ale aktuálna situácia s vírusom nám tieto plány trochu nabúrali. Uvidím akým smerom sa vecí budú vyvíjať a či sa nám podarí navštíviť túto kultúrou bohatú zem v takom blízkom čase. Pre mňa su ideálne dovolenky také, kde môžem objavovať kultúru, načerpať energiu na nekomerčných plážach a kde je vždy, čo objavovať. Nie som typ, ktorý by dokázal preležať niekoľko dní pri bazéne a nerobiť nič. Potrebujem akciu a vidieť, čo najviac, z toho, čo aktuálne miesto ponúka.

Co ty a tetování?

Tetovanie je moja srdcová záležitosť, ale to už asi vieš vzhľadom k tomu, koľko ich už zdobí moje telo. Beriem svoje telo ako jedno veľké plátno, ktoré je podľa mňa škoda nechať čisté.. :) 

Je něco, co bys vzkázala lidem, kteří mají třeba nějaký větší sen, ale neví jak ho zrealizovat? 

Ísť si za svojimi cieľmi a snami.. keď po niečom skutočne veľmi túžite a je to pre Vás dôležité, neexistuje nikto a nič, čo by Vás vo vašej ceste zastavil. Všetko je možné, len je treba konať, nevzdávať sa a začať hneď teraz. Najdôležitejšie je veriť si a robiť to, čo Vás naozaj baví.

Na závěr článku se můžete podívat na Lucčinu facebookovou stránku, instagram a několik fotografií na ukázku. Zpětná vazba a vaše komentáře jsou vítány! 

Milí přátelé,

vítám vás u dnešního příspěvku, který bude veskrze informativní. Podělím se s vámi o novinky, které pro vás na blogu chystám. Ještě před měsícem jsem se bál, že díky omezení volného pohybu a nemožnosti cestovat a vyrazit na výlety nebudu mít o čem letos psát a postihne mě těžká tvůrčí krize. Chyba lávky, ten čas krize jsem využil maximálně a hlavou se mi honí tolik nápadů, námětů a inspirace, že občas nemohu ani usnout. Dokonce jsem po dlouhé době vytáhl zápisník, abych si všechny ty nápady zapisoval a udělal v nich pořádek.

V první řadě spustím novou rubriku a začnu na blogu publikovat rozhovory. A s kým tyto rozhovory povedu? Okolo mě se pohybuje spousta mladých lidí, kteří mě motivují a inspirují a myslím, že mají co říci i ostatním. Jsou to lidé, kteří si šli za svými sny a nebáli se věnovat úsilí tomu, aby je proměnili ve skutečnost. Právě tyto lidi jsem se rozhodl oslovit. Společně s nimi proberu jejich zájmy, kterým se intenzivně věnují a tím co dělají už pozitivně ovlivnili nejednoho člověka okolo sebe. Těmito rozhovory chci také dokázat, že rozhodně není pravda tvrzení některých starších lidí, že ti dnešní mladí nemají o nic zájem a jenom pijí a sedí u počítače. Rozhovory budu vydávat přibližně jednou za měsíc. Více už, ale prozrazovat nebudu. První rozhovor budu publikovat již brzy.

Momentálně si hojně užívám procházek po parcích a přírodě. Nedávno jsem si zakoupil nový mobil a řeknu vám, to co ten fotoaparát dokáže je úžasné. Zatímco dříve mě bavilo fotit hlavně panoramata měst a památky, nyní mám radost z každého detailu, který dokážu novým fotoaparátem zvěčnit. Nejsem samozřejmě žádný profesionál, ale jen amatér, kterého baví fotit a dělit se s okolím o to co zachytil. No a proto budu každý měsíc vydávat článek s fotografiemi, které jsem za minulé čtyři týdny zachytil a k tomu bude i malé povídání.

Určitě jste si také všimli, že jsem poněkud překopal vzhled blogu. Nový kabátek blogu se mi líbí mnohem více, než ten předchozí a doufám, že se bude líbit i vám. Uznávám, že to není žádný zázrak, který je k vidění na jiných webech. Jenomže, spousta blogerů si stahuje již hotové šablony od jiných autorů. Já jsem si všechno udělal a zařídil sám a co jsem nevěděl, to jsem zjistil v návodech. Rozhodně, ale nepoužívám žádnou staženou šablonu (nic proti tomu nemám) a všechno je to tedy čistě autentické.

Už teď se těším na naše další setkání tady na blogu!

Krásný víkend všem.


Jáchym

Milí přátelé,

vítám vás zase jednou u mě na blogu. Dnešní příspěvek bude hlavně o fotografiích. Užil jsem si krásných pět dní bez stresu, kdy jsem se věnoval jenom svým koníčkům, odpočinku a procházkám. Snažím se myslet hlavně na pozitivní věci, konečně přišlo jaro, na které jsem se těšil půl roku! Venku je opravdu nádherně, všechno rozkvétá, příroda dýchá.

A já opravdu miluji jarní procházky a když všechno kvete, i když tedy trpím těžkou alergií. Při svých dubnových procházkách jsem pořídil řadu fotografií o které se s vámi nyní podělím. Procházím se a fotím hlavně na Petříně, který je mým nejoblíbenějším parkem v Praze. Snad se vám budou fotografie líbit a na konci článku mi můžete zanechat komentář o tom, jak jaro trávíte vy. :)

Jáchym

Milí přátelé,

Milí přátelé,

dnes jsem se rozhodl napsat něco pro odlehčení a možná pobavení. Mám tu pro vás článek o některých typech lidí na seznamkách. Internetové seznamování se již dávno stalo součástí našich životů spolu s rozvojem technologií. Na seznamkách člověk narazí na lidi všelijaké, ale občas se jedná o opravdový bizár a právě ten jsem pro vás vybral. Při psaní článků jsem využil jak osobních zkušeností, tak i vyprávění přátel a známých, kteří někdy internetové seznamování vyzkoušeli. Podobnost s některými jedinci je tedy čistě náhodná! :)

Takže tady máte ty, které jsem vybral.
Plačka se po třech letech rozešla, samosebou, že s tím největším debilem pod sluncem. Týden po rozchodu už se plačka cítí natolik sebejistá, že si založí profil na seznamce. Pokud máte tu smůlu, že se stanete obětí plačky a začnete si s ní psát, tak po dobu dalších tří týdnů budete svědky jejích výkyvů nálad. Ráno bude spokojená, odpoledne se, ale něco dozví o tom debilovi a bude to řešit nejen s celou rodinou a všemi přáteli, ale také s vámi. Po třech týdnech se plačka vrací k tomu debilovi, co jí už asi stokrát podvedl a je šťastná, protože on se přeci změní.

Pan diskrétní má v lepším případě na profilu fotku nabušeného těla, v tom horším nemá fotku žádnou. Pan diskrétní bude mít tisíc iracionálních výmluv, proč se vám neukáže. Vědu v tom, ale nehledejte, jediný racionální důvod je ten, že je ve vztahu. Pan diskrétní bude také velmi překvapen, když se s ním odmítnete sejít, jelikož nevíte o koho se jedná.

Povídálek si profil založil, protože hledá osudové setkání. Pokud si s ním začnete psát, budete si s ním už jenom psát. Povídálek je schopný si dopisovat dny, týdny, dokonce i měsíce (pokud jste takoví masochisté, že to vydržíte), ale vyznačuje se právě tím, že jenom píše a nikdy se s vámi nesejde. Je strašně vytížený a proto se nemůže sejít osobně, nicméně trávit 24 hodin na seznamce čas má.

Kamarád si založil profil, protože hledá kamarády. Asi totiž nechodí do práce a do společnosti, kde by mohl potkat nové lidi. V reálném životě je šťastně zadaný a spokojený, jeho láska samozřejmě o tom, že si hledá kamarády na seznamce neví. Občas vás kamarád bude lákat i k nestandardním přátelským úkonům.

Snílek si s vámi vymění pár zpráv, reálně vás neviděl, ale už po chvíli ví, že jste pro něj tou pravou osobou a bezmezně se do vás zamiluje. Druhý den přijde plánovaní budoucnosti.

Pan Fejk má zřejmě sebevědomí na bodu mrazu. Ze sociální sítě si fejk stáhne fotku a z mně neznámých důvodů si pak založí profil na seznamce a vystupuje jako někdo, kým není. Pravá zábava přichází, když pana fejka kontaktuje původní tvář z fotografie. V tu chvíli se fejk vypaří jako pára nad hrncem, nebo změní identitu.

Zpětná vazba je vítána. :)

Milí přátelé,

doufám, že se všichni máte v rámci možností co možná nejlépe a máte fajn den, i přesto, že venku dnes není zrovna nejhezčí počasí. Já dnes čerpám dovolenou, byt sklizený, rodina a přátelé obvoláni. Takže jsem zasedl k počítači a dovolil jsem si pro vás připravit nový článek. Jelikož teď máme všichni s cestováním utrum, tak vám o cestování budu občas aspoň vyprávět a zavzpomínám na své staré cesty. Dnes tu pro vás mám povídání o posledním dni v Římě, který jsem navštívil o dovolené v loňském září. Tímto článkem tedy zakončím sérii o Římě, kdo neviděl, může mrknout také na první a druhý den.



Třetí a poslední den v Římě. Ráno jsme s mou skupinkou posnídali, pobalili, naložili věci do autobusu a pak už hurá na poslední procházku Římem. I třetí den jsme navštívili spoustu zajímavých památek a troufám si říci, že za ty tři dny jsme viděli všechny opravdu důležité památky Říma. Poslední den jsme navštívili památku na kterou jsem se já osobně moc těšil, jednalo se o legendární Pantheon, který patří mezi nejzachovalejší památky ze starověkého Říma. Jedná se o nádherný kruhový chrám, který byl vystavěn v době vlády císaře Hadriána, tedy v první polovině druhého století. Chrám je znám především pro svou kopuli s otvorem. Patnehon na mě udělal opravdu hluboký dojem, hlavně pro bohaté mramorové obložení a jeho zachovalost.

Po návštěvě Pantheonu (ta je mimochodem zdarma) jsme se vypravili na náměstí Piazza Navona, které je proslulé třemi krásnými fontánami a v okolí náměstí se nachází také nádherné a bohatě zdobené kostely. Poté jsme zamířili k řece Tibeře a přešli na most na druhou stranu, zde se nám naskytl výhled na nedaleký Vatikán. Cestou k Vatikánu jsme si samozřejmě prohlídli Andělský hrad, původně Hadriánovo mauzoleum, který byl opět zbudován v první polovině druhého století za vlády císaře Hadriána. Zvláště chválené jsou noční prohlídky Andělského hradu.

Pak už jsme zamířili k Vatikánu, ke bazilice sv. Petra. Svatopeterské náměstí a baziliku mám samozřejmě velmi dobře a podrobně prostudované a viděl jsem je na stovkách fotografií. Konečně jsem tedy měl možnost toto místo osobně navštívit a tady musím říci, že jsem z fotografií očekával toto náměstí rozlehlejší a monumentálnější než ve skutečnosti je. Samotný chrám ani vatikánská muzea jsem nenavštívil, neboť o hezkém počasí dávám přednost spíše dlouhým procházkám po městě. Navíc bytostně nesnáším dlouhé fronty.

Poté jsme se spolu s mojí skupinkou vypravili zpět do římských ulic, zašli do bistra a na kávu a poslední nákupy. Přeci jen poslední den už se začala projevovat únava a navíc už jsme měli všechny podstatné památky navštívené, takže jsme poslední půl den v Římě spíše odpočívali. A abych vás nepřipravil o to hlavní, tak si můžete prohlédnout fotografie z posledního dne v Římě. Ještě doplním, že o zkušenostech s cestovní kanceláří Čedok a jejich průvodkyní a personálem si můžete přečíst zde.

Mějte se všichni jenom dobře a případná zpětná vazba ve formě komentáře, nebo sdílení je jenom vítána.

Jáchym