Milí moji, 

když jsem odmaturoval, tak jsem si myslel, že už se nikdy nebudu muset na žádné zkoušky učit. Na vysokou školu jsem se totiž v té době nechystal. Inu, ale znáte to, člověk míní a život mění. V dubnu jsem totiž nastoupil na novou pracovní pozici, jenomže to obnášelo také složení zkoušky u České národní banky. Bez této zkoušky by totiž nebylo možné, abych mou novou pozici vykonával. Přípravu na zkoušku jsem tedy vzal více než zodpovědně a učit se začal s měsíčním, možná dvouměsíčním předstihem.

Musím konstatovat, že se mi podařilo zkoušku úspěšně složit a získat certifikaci u České národní banky. Jenomže, ten týden před zkouškou jsem měl opravdu hlavu v oblacích a krom toho se mi podařilo vyprat má bezdrátová sluchátka airpods pro, zažít si pořádnou migrénu, vyléčit se z migrény, abych se následně spálil na sluníčku a bylo mi blbě další dva dny. Ale vezmu to hezky po pořádku. 

V týdnu jsem naplnil pračku. No domácí práce jsem opravdu zdatný, za celou mou desetiletou prací kariéru jsem jen jednou srazil svetr z ovčí vlny, takže jsem sebevědomě namačkal vše potřebné na pračce, zásobil ji aviváží a pracím prostředkem a spustil ji. Poté jsem se vrátil k práci a učení. Najednou jsem však slyšel, že pračka dělala podivné zvuky. Asi takové, jako když perete boty a ty bouchají do bubnu. Vůbec mě nenapadlo, co by s pračkou mohlo být.

Sedám tedy k pc, zběsile ťukám do klávesnice, divoce googlím a klikám na hesla: pračka vydává divné zvuky, čudné zvuky v práčké atd. Dostal jsem se samozřejmě na kvalitní maminkovská fóra a samo sebou, že jsem nic nezjistil. Aby taky jo, když pak po hodině a půl pračka konečně zastavila, vyndal jsem prádlo a na dně bubnu jsem spatřil nabíjecí krabičku a má bezdrátová sluchátka, vše naprosto zářivé a běloskvoucí. 

Byl jsem v takovém šoku, že jsem vypral bezdrátová sluchátka za x tisícovek, že jsem se nedokázal sám na sebe ani zlobit. Vlastně jsem se pobavil. Sluchátka jsem vysušil a světe div se, fungují, jako nové. Vůbec na nich není znát, že prošla hodinu a půl pracím cyklem ve 40 stupních. Kdybych prodával, mohl bych je nabídnout na internetu s popiskem: nesmrtelná sluchátka, zářivě bílá, jako nová, jednou praná. Jenomže já moje věci nikdy neprodávám a navíc jsem poctivec ze staré školy.

Zkouška se neodbytně blížila a před víkendem mě na dva dny vyřadila z provozu silná migréna. V pátek se mi podařilo nad bolehlavem konečně zvítězit a vyrazil jsem na víkend za rodinou. U mého tatínka mají na zahradě velký bazén, v zemi. Vedra byla neúnosná, v neděli až 35 stupňů. Krom učení jsem tedy samozřejmě strávil víkend u bazénu. 

Sluníčko bylo kdesi pod mrakem a já jej hrubě podcenil. Užíval jsem si bazénu a střídavě jsem plaval, střídavě brázdil bazén na nafukovacím krokodýlovi, kterého jsem si vypůjčil od mých malých bratrů. Pak jsem si udělal menší přestávku a ten milion bazénů, které jsem uplaval mě zmohl a trochu jsem podřimoval na lehátku. Zapomněl jsem se namazat a když už jsem se namazal, tak bylo zkrátka pozdě. Místo vysněného hnědého odstínů jsem chytl ze předu i zezadu odstín rajčete a abych to stylově doladil, boky jsem si ponechal bílé. Večer jsem mi bylo špatně a druhý den ještě hůř. Třetí den se mi konečně udělalo dobře. Z toho vyplývá, že už nikdy se nebudu opalovat.

Ale víte, jak to je? Já věřím, že v životě by mělo být vše v rovnováze, úspěchy jsou vykoupeny nezdary, chvíle štěstí zase smolnými, leč vtipnými příhodami. Já jsem vůbec expert na to si zpříjemnit život. Vloni to byl v létě kotník a berle na měsíc, letos snad jen to menší spálení. 

A jak si užíváte léta vy? Máte nějaké zajímavé historky? Podělte se do komentářů. :)